Na Anitu z Argentiny jsme se všichni moc těšili. Měla to být naše druhá zkušenost s hoštěním zahraničního studenta. Od února 2019 jsme hostili Olgu ze slunného Španělska. Bohužel s námi nebyla dlouho, neboť situace s pandemií se vyvinula v neprospěch nás všech a naše Olgita musela po dvou měsících zpátky domů. I tato krátká zkušenost nás inspirovala k tomu, abychom si to za čas zopakovali. Konec srpna byl tady a my jsme měli vše připravené na hoštění naší druhé studentky. I při ztížených podmínkách, kdy jsme museli celá rodina po příletu Anity do týdenní karantény, jsme si čas strávený s naší Argentinkou moc užili.

Chtěli jsme jí ukázat ta nejhezčí místa v Česku. Navštívili jsme Plzeň, kde viděla, jak se vaří naše nejlepší české pivo. Kutnou Horu, kde ji nejvíc zaujal chrám sv. Barbory a podzemí. Zámek Český Krumlov, Hluboká, Sychrov, Frýdlant a Žleby jí okouzlili. Poprvé v životě stála na lyžích a běžkách. Moc si to užila i přes pády a modřiny. Ochutnala mnoho našich českých jídel. Nejvíc jí chutnali řízky a zvěřinový guláš s povidly a perníkem a knedlíky. Vánoce byly pro ni úplně jiné než doma. V Argentině je slaví v horkém létě a grilováním steaků na zahradě. Tady si vychutnala vánočního kapra. Nemohli jsme vynechat vánočního Louskáčka v ND. Byla tím naprosto fascinována, protože na baletu nikdy nebyla a živý orchestr v jámě sledovala snad víc než samotný balet. Vzali jsme ji i na koncert v jazz klubu Reduta. Myslím, že si pobyt tady užila na 100 %. A my jsme si užili ji.

Snažili jsme se ji ukázat to, co máme rádi i my. Naše děvčata Anitu přijala jako by to byla jejich ségra. My s manželem jsme získali další dceru. Naučili jsme se větší toleranci, získali jsme přehled o životě v Argentině, děvčata se rozmluvila anglicky i španělsky. Já jsem díky našim španělsky mluvícím studentkám našla motivaci studovat španělštinu. Nejhorší byly poslední dny, kdy se blížil čas odletu. Byli jsme všichni smutní a já jsem nemohla zadržet slzy. S naší Nitkou (Anitkou), jak jsme ji familiárně říkali, jsme pořád v kontaktu přes sociální sítě, i když ne tak často, protože při časovém posunu 5 hodin a při aktivitách naší rodiny a Anity je někdy problém najít čas, kdy bychom mohli být v kontaktu déle a častěji. Pobyt Anity u nás byl jeden velký zážitek, na který nikdo z nás nezapomene.

– Slavomíra Ochotnická, hostitelská maminka