Před třemi lety jsem se rozhodovala, kam se přihlásit na svůj roční program. Celé své studium na gymnáziu jsem věděla, že chci do USA. Jednoho dne jsem však ve škole viděla letáček AFS s nabídkou zemí. Nikdy předtím jsem ani neslyšela o možnosti jet na program do Ruska. Vždycky mě hodně lákalo a celkově jsem se hodně zajímala o ruskou kulturu. Zároveň se ruština stala mým třetím cizím jazykem ve škole.

Rok se s rokem sešel a já se tedy rozhodovala mezi Ruskem a USA. Já se zrovna vrátila ze zahraničí po třech měsících a byla rozhodnutá pro Rusko, bohužel doma se to nesetkalo s nadšením. Po několika týdnech přemlouvání jsem se definitivně rozhodla pro Rusko a za několik měsíců stála na letišti v Praze směr Moskva. Mým snem bylo podívat se mimo jiné do města Jekatěrinburg a toto město se nakonec stalo mým domovem na 10 měsíců!

Letěla jsem s přestupem ve Vídni a následně letěla do Moskvy. Ve Vídni jsem se už potkala s jednou holkou, která poté letěla do Jekatěrinburgu. Po příletu do Moskvy nás vyzvedla skupina dobrovolníků, kde mimo jiné byl jeden dobrovolník, co před lety absolvoval program v Česku.

V Moskvě jsme měli popříjezdové soutředění na tři dny, kde jsme se postupně poznávali a poté letěli směr Jekatěrinburg. Let trval přibližně 2 hodiny a na letišti nás vyzvedly už naše rodiny.

První dny jsme se seznamovali s rodinou. Moje rodina se skládala z hostitelské mamky a mladší hostitelské sestry. První tři měsíce s námi bydleli také babička a děda, my se poté přestěhovaly s maminkou a sestrou do bytu o patro výš.

Životní standardy jsou v Rusku různé. Moje rodina žila v horší čtvrti, avšak nikdy jsem si tam nepřišla v nebezpečí nebo tak něco. Rozhodně však trvá déle, než si zvyknete.

Do školy se v Rusku chodí i v sobotu. My měli vyučování vždy od 8:30 do 14:30 a v sobotu jsme směli jako výměnní studenti odcházet ve 12:00. První pololetí jsme trávili s mladšími ročníky a učili se číst a psát. Také jsme měli spousty hodin určených pouze pro AFS studenty, jelikož jsem chodila do školy s dalšími čtyřmi studenty. Moje nejoblíbenější byly hodiny čtení a komunikace v knihovně.

V mém AFS regionu bylo celkově 15 studentů, jeden však odjížděl již v prosinci. Patřili mezi mé nejbližší přátele, i když s Rusy také není tak těžké vyjít.

Rusové slaví spoustu svátků. Samozřejmě záleží na jejich národnosti (v Rusku je několik republik a některé jsou například muslimské), avšak mezi nejvýznamnější patří Novyj god (Nový rok), Rožděstvo (Vánoce, slaví se však 6. 1., moc rodin je neslaví), Pascha (Velikonoce), 9. května (Vítězství v 2. sv. válce). Moje rodina slavila pouze Nový rok, avšak s ostatními AFS studenty či dobrovolníky jsme slavili všechny. Mezi největší zážitky patřilo určitě krešenie (křest, provádí se jednou ročně na zamrzlé vodě v plavkách) a přehlídka na 9. 5.

Město, ve kterém jsem žila, bylo centrum Uralu a čtvrté největší město Ruska. Mělo 1 500 000 obyvatel a nic mi ve městě nechybělo. Je také 19. nejideálnějším městem pro život na světě.

Ruská zima zde trvá dlouho. Začíná v říjnu a může klidně končit v květnu. Avšak například v Krasnodaru je přes celý rok tepleji než u nás. Nejchladněji jsem zažila -36 stupňů. Ceny jsou v Rusku díky nízkým platům nízké. V Moskvě byly ceny přibližně jako u nás a jinak vždy nižší. Hromadná doprava zde funguje jinak než u nás. Vlastně nikdy moc nevíte, kdy vám přijede autobus či tramvaj. Toto byly hlavní dva způsoby dopravy, dále zde bylo metro (se 7 stanicemi) a trolejbusy. Cena jedné jízdy byla 28 rublů (cca 8 CZK), ale já měla měsíční kartu Jekartu za 1000 rublů s neomezenými jízdami. Město má i mezinárodní letiště s přímými lety z Prahy. Nejvíce však na cestování Rusové využívají vlaky a není neobvyklé jet jimi i několik dní. My se jimi vydali nejdéle 34 hodin.

V Rusku se bohužel nedá moc cestovat, jelikož vše je daleko. Cestování bez rodiny či AFS dobrovolníků je přísně zakázáno. My s AFS jeli na dva výlety do Kazaně a Moskvy. Kazaň je hlavní město Tatarstánu (republiky v Rusku) a jeli jsme tam 19 hodin vlakem. Je to krásné město, které určitě stojí za návštěvu. Moskva mě nadchla. Pro mě je to jedno z nejhezčích měst, které jsem kdy viděla. Jeli jsme tam sice 34 hodin a zůstávali pouze 4 dny, avšak ty stály za to.

Nikdy jsem svého rozhodnutí odjet na rok do Ruska nelitovala. Poznala jsem spoustu skvělých přátel, se kterými jsem stále v kontaktu a budeme se postupně navštěvovat. Na konci roku jsem získala jazykový certifikát na úroveň B1, i když jsem klidně mohla získat B2, což si myslím, že na jazyk, kterým jsem uměla akorát pozdravit a představit se, je fajn.