Karolína Kracíková, na ročním stipendijním programu v Dánsku od 30. června 2011
Po čtyřech měsících v Dánsku už se mi trochu podařilo proniknout do hloubky dánské kultury a vše, co jsem tu objevila, zanalyzovat očima hyperaktivního šílence neustále toužícího po jakémkoli dobrodružství. Tak mě alespoň charakterizuje každý, kdo mě blíže zná. Miluji život výměnného studenta a všechno, co s sebou přináší. Výzvy, překážky a problémy, díky kterým se každý den cítím o něco silnější.
 |
|
Já (v modrém tričku uprostřed) s ostatními AFS studenty
|
Vím, že o Dánsku a Dánech panují u nás předsudky jako o každé zemi. Jeden z nejrozšířenějších předsudků je, že Dánové jsou lidé chladní. Ač je to silně zjednodušená představa, musím říct, že s tím plně souhlasím. Dánská stydlivost je podle mě hlavní důvod, proč zejména mladí Dánové píjí alkohol. Alkohol používají jako bořič zdí, které v normálních situacích okolo sebe staví a které jim zabraňují v navazování nových vztahů. Další předsudky, tentokrát ty pozitivní, máme o Dánském politickém a sociálním systému a systému školství. Před pár týdny se tu odehrály volby, a tak jsem to měla možnost sledovat. Lidé v Dánsku věří svým politikům a jsou si jistí, že jejich volební hlas posune zemi správným směrem. To byl šok. O sociálním systému jsem věděla, že funguje velmi dobře a efektivně, mají tu vysoké daně, ale není to velký problém, protože mnoho vydělají. S příchodem do důchodu začíná v Dánsku život plný cestování a užívání si života, navíc výše důchodu není vyměřována podle dřívějšího zaměstnání, ale je jednotná pro všechny. Ale to, co mám možnost nejblíže sledovat, je školství. Ve škole nás učitel učí přemýšlet, snaží se nás vést k našemu vlastnímu konstruktivnímu názoru, ptá se nás na naše nápady, jak zefektivnit výuku, a žádá o zpětnou vazbu. Pracujeme tu ve skupinách, často na různých projektech, analyzujeme články a filmy, zodpovídáme otázky, které nás nutí ponořit se až k jádru problému. Hodně se tu studenti učí orientovat v politice a to z čistě pragmatických důvodů. Je to proto, aby potom volili přemýšlející lidé a ne tupé stádo jako v zemích směrem na východ. Díky úhlu pohledu, který jsem v Dánsku získala, mi došlo, že u nás se stále používá starý socialistický model výuky. Politikům se tehdy nehodilo, aby lidé příliš přemýšleli, chytří lidé byli pro ně nebezpeční. Tento model u nás bohužel přetrvává. Ve škole jsme nikdy nevedli konstruktivní debatu o politice, vlastně jsme nevedli debaty vůbec o ničem. Možná to učitelé neumí, možná z toho mají strach.
 |
|
Já (druhá zprava ve škole se spolužáky)
|
V Dánsku žiji ve velkém domě se zahradou spolu s rodiči, mladším bratrem a starší sestrou. Moji rodiče mi dávají prostor organizovat si čas po svém a to mi vyhovuje. Dojíždím do většího města do gymnázia, kde nás je dohromady 9 výměnných studentů, každý ale v jiné třídě. Hraji házenou, která je tu něco jako národním sportem, a chodím běhat do přírody. Mimo to vypracovávám téměř všechna zadání, která ve škole dostáváme, a někdy je to docela makačka vyřešit cvičeníčko z matematiky se zadáním v dánštině nebo zodpovědět otázky o dánském sociálním systému. Moji spolužáci mi ale moc pomáhají. Občas s nimi trávím čas i mimo školu a to potom jdeme k někomu domů a koukáme se na film nebo hrajeme hry. To ale není příliš často, protože mladí Dánové mimo školu pracují, a tak nemají mnoho času. Hodně času ale trávím s ostatními výměnnými studenty. AFS v našem regionu funguje velmi dobře, máme strašnou spoustu aktivit. Když náhodou zrovna žádné nejsou, uspořádáme si něco sami. Všichni AFS studenti jsou moji dobří přátelé a jsme si dost blízcí.
Karolína
