Studenty jsme začali hostit na základě inzerátu v novinách někdy kolem roku 1999, když byli naši synové na 1. stupni ZŠ, hostili jsme dívku z Ekvádoru, přišlo nám zajímavé poznat svět tímto způsobem, zkusit se dorozumět a třeba studenta někdy navštívit v jeho zemi. K hoštění jsme se vrátili kolem roku 2014-15, když se dcera chystala na střední školu a potřebovala se rozmluvit v angličtině, hostili jsme na 1 rok Thajku Ninu, poté další studentky z Portugalska a Belgie. Ne vždy bylo vše růžové, jedna odešla od nás dříve, protože jsme měli jiný životní styl, jinou jsme v létě v Belgii navštívili. Od několika svých AFS dcer mám pozvánku, až poletím do Thajska nebo Japonska, tak jsem určitě vítána. Když jsme postavili nový dům a poté , co naše 3 děti začaly žít jinde, a přesto blízko nás, zbyl volný pokoj pro další odvážné studentky. V té době jsem se stala spíše emergency mom, pro několik studentek, které svůj pobyt v Česku úplně nezvládaly, ale nakonec si svoje místo v ČR našly a pobyt zdárně dokončily. Se svými zkušenostmi, někdy k zasmání, a s nadhledem jsem se rozhodla pomáhat i jako dobrovolnice- matka a tak ráda navštěvuji nové rodiny, které se rozhodly, stejně jako kdysi my, pustit do svého domu a srdce studenty ze zahraničí a prožít s nimi pár měsíců nebo třeba i rok života, protože tato zkušenost je nepřenositelná a stojí za to.
