Situace:

Jan, z Nového Zélandu, přijela na roční program do České republiky. S hostitelskou sestrou Helenou mluví jen anglicky, protože Helena by svoji angličtinu ráda zlepšila, vidí to jako dobrou příležitost pro svou budoucí kariéru. Jan si nestěžovala, chtěla, aby do rodiny dobře zapadla. Po čase ale zjistila, že v češtině nedělá žádné pokroky. Řekla tedy Heleně, že jí ráda bude dále pomáhat s úkoly z angličtiny, ale jinak by s ní ráda mluvila česky. Helena to pochopila a přemýšlela, jak nejlépe Jan s češtinou pomoci.

Co byste Heleně doporučili?
  1. Když budeš mluvit s Jan česky, mluv pomaleji než obvykle. Mluv v krátkých větách a nepoužívej slangové výrazy. Když bude mluvit Jan, nepřerušuj ji, zkus jí říci větu správně až potom, co domluví.
  2. Stejně jako ti Jan nabídla pomoc s úkoly z angličtiny, nabídni pomoc s úkoly z češtiny.
  3. Mluv s Jan pouze česky. Anglicky můžete mluvit, pokud to bude opravdu nezbytně nutné. Když nebude rozumět, mluv víc nahlas.
  4. Podpoř Jan v tom, aby si koupila česko-anglický slovník. Nauč ji, jak správně vyslovovat nejdůležitější slova a věty.

Rozbor

  1. doporučení: Toto je nejlepší volba. Je dobré následovat tato doporučení, když se studentem mluvíte. Pro Jan může být hodně komplikované rozpoznat slova oproti jejich psané podobě a jednak oddělit jednotlivá slova od sebe, poznat, kde jedno končí a druhé začíná. Proto je důležité mluvit pomalu a zřetelně, používat co nejjednodušší slovní zásobu. Tu můžete postupně obohacovat, když se student začíná v jazyce zlepšovat.
    Mluvit více nahlas, když student nerozumí, je jedna z velmi častých tendencí. Málokdy je ale problém v tom, že by vás student špatně slyšel. Spíše nerozumí použitým slovíčkům, nebo potřebuje větu zopakovat pomaleji. Pokud student nerozumí, zkuste nejprve větu zopakovat pomaleji ve stejném znění, pokud stále není rozuměno, použijte jednodušší slovní zásobu. V okamžiku, kdy student porozumí, můžete mu zopakovat znovu původní větu, aby si tak slovní zásobu dále obohatil.
    Ve chvílích, kdy jde studentovi jen těžko vyjádřit, co chce říci, nechte ho vždy domluvit, nepřerušujte ho opravováním nesprávného projevu. Když pochopíte obsah sdělení a student domluvil, pak je možné mu znovu zopakovat správně větu, kterou se pokoušel říci.
  2. doporučení: Toto je jedna z možných cest, jak může být Helena Jan nápomocna. Je zde ovšem ještě jedno velmi důležité doporučení.
  3. doporučení: Určitě je vhodné, aby Helena mluvila s Jan česky co nejvíce. Není ale třeba, aby mluvila nahlas, pokud Jan nerozumí. Komentář je vysvětlen podrobněji v doporučení 1.
  4. doporučení: Slovník může být dobrou pomůckou, ale doma je lepší využívat spíše jiných nástrojů. Ze slovníku se jazyk neučit nejde, častým používáním si jej lze osvojit mnohem rychleji. Slovník je tedy jen drobný doplněk pro chvíle nedorozumění. Helena by měla spíše Jan pomoci osvojit si češtinu v každodenním životě.