Hinatovi z Japonska skončil o uplynulém víkendu jeho desetiměsíční AFS program v Česku. Pro hostitelskou maminku Danu a celou její rodinu bylo hoštění zahraničního studenta první zkušeností tohoto druhu. Celé rodině hoštění přineslo nejen mnoho radosti, ale také cenné poznatky o japonské kultuře, zvycích i každodenním životě. Níže si můžete přečíst její krátké vyprávění.

„Uplynulo již 10 měsíců od chvíle, kdy se Hinata, náš japonský host, stal součástí naší rodiny. První myšlenka na hoštění zahraničního studenta se u nás ale objevila dlouho předtím. Naše nejstarší dcera v rámci svého studia strávila jako výměnný student jeden školní rok na střední škole v USA a my jsme si tak zažili pocity vysílající rodiny. Proto jsme se pak rozhodli, že bude fajn vyzkoušet si i roli opravdové hostitelské rodiny a naopak poskytnout domov nějakému studentovi či studentce z jiné země u nás. A protože náš starší syn se velmi zajímá o japonskou kulturu, zvyky, filmy, literaturu i jazyk, byla pro nás velmi radostná zpráva, že budeme moci hostit Hinatu z Japonska.

Při ohlédnutí za uplynulými deseti měsíci, si myslím, že si Hinata užil školní rok plný nejen nových informací, ale i zážitků, kamarádů, nových míst i kulturních poznatků. Prožili jsme spolu jako rodina spoustu krásných výletů za každého počasí, na sněhu i na suchu, za sluníčka i za deště. Vyrazili jsme společně lyžovat do hor v Rakousku, poznávat architekturu do Vídně, chodili jsme po horách v Čechách a navštěvovali naše přátele. Spoustu dalších výletů a zážitků prožil Hinata také s kamarády ze školy, z basketbalu, ale i s kamarády z řad dalších výměnných studentů, kteří trávili školní rok v naší zemi. Slavili jsme společně různé významné události, poznávali tradice české i japonské. Věřím, že spousta těch okamžiků zůstane v mysli a v srdci nám i Hinatovi na celý život.

Samozřejmě jsme my i on vnímali během celého roku různé kulturní odlišnosti, jiné návyky, zvyklosti, tradice, způsoby komunikace. Ale to k tomu patří a je to samo podstatou setkání lidí různých kultur. Vždy jsme se snažili tyto situace vnímat s otevřeností a řešit je s určitým nadhledem a tolerancí, ale tak, aby vše dále tvořilo funkční rodinu s určitými pravidly a udržitelnými zásadami pro běžný život.

Jedno je ale jisté – těch 10 měsíců neskutečně rychle uteklo! A běží nám hlavou, co jsme všechno ještě spolu nestihli zažít. Loučení nebylo snadné, ale věříme, že nebude na dlouho a že se s Hinatou zase setkáme.“
Dana, hostitelská maminka, Středočeský kraj.
Odkazy:





