Rozhovor o dobrovolnictví s PhDr. Jiřím Tošnerem spoluzakladatelem HESTIA a statutárním zástupcem, projektovým manažerem, psychologem, členem výboru Asociace Pět P a Rady vlády pro neziskové organizace.

Co je dobrovolnictví a co vlastně dobrovolnictví lidem přináší?

Dobrovolník je člověk, který se z vlastní vůle rozhodne věnovat svůj čas, znalosti a zkušenosti potřebným lidem nebo činnostem bez nároku na odměnu. Dobrovolnictví je občanskoprávní vztah, který může být uzavřen písemně, ale v řadě případů je uzavřen pouze ústně. Přináší nové zážitky, poznávání dalších lidí, rozšiřování obzorů a přístup do míst, kam by jinak možná ani nevstoupili.

Kdo jsou lidé, kteří se do dobrovolnictví zapojují a v jakých oblastech se dobrovolnictví nejčastěji vyskytuje?

Přesné statistiky nemáme, počítat dobrovolníky je totéž jako mravence v lese, pod jehličnany jsou vidět více, na zarostlé pasece skoro vůbec. Ani ČSÚ nedokáže dobrovolníky objektivně spočítat, ale obecný trend je, že v 90. letech to byly především studentky humanitních oborů, ale nyní již přibývají i “bílé límečky” – tedy dospělí, kteří rádi vstanou od počítače a jdou si někam povyrazit právě formou dobrovolného zapojení – jako jeden dobrovolník, který říká: „Dobrovolnictví je můj nejlevnější koníček”.

Postupně se zapojují i lidé hledající práci, je to pro ně také cesta k rekvalifikaci, rovněž přibývá dobrovolníků seniorů, které zapojujeme v posledních letech zejména do programu 3G – Tři generace. Také záleží na aktuálním dění. Při povodních apod. se hlásí i řada mužů všech věkových skupin, kteří mají potřebu pomoci někomu v nouzi. Takže dnes se vyskytují dobrovolníci prakticky všude.

Proč je dobrovolnictví v dnešní době významné a co může světu přinést?

Dobrovolnictví je tu odjakživa, podstatu „člověčenství“ tvoří odlišnost pravěkého člověka od ostatních živočichů právě ve schopnosti vzájemné důvěry a spolupráce v definované tlupě.

A jak šla historie takové spolupráce od „definované tlupy“ po současnou společnost:

  • od počátku letopočtu v Jeruzalémě až dodnes působí i v Česku dobrovolné pohřební bratrstvo Chevra kadiša;
  • od národního obrození až po první republiku bylo v Česku období zlatého věku spolupráce, pospolitosti a solidarity;
  • německá okupace a komunistická totalita znamenala kolaps občanské společnosti;
  • v současnosti probíhá postupný přechod od okouzlení individuální svobodou k rehabilitaci spolupráce občanů v sousedství, v partě, v komunitě, v obci – viz leták knihy „Dobrovolnictví v obci – jak na to?“

Takže stále říkáme, že dobrovolnictvím pomáháme k morální, kulturní a občanské rehabilitaci české společnosti.

Liší se něčím dobrovolnictví v České republice a v zahraničí?

Po roce 1989 si lidé pletli pojmy „komunismus“ a „komunita“ a dobrovolnictví považovali za povinné „Akce Z“ z totáče. Ale situace se lepší. Na otázku, co jsou dobrovolníci zač, odpovědělo 5 435 lidí, že jsou to „docela normální lidi“, 4 942 lidí slovy: „asi v sobě mají nějaký pocit dluhu, či závazku“ a 4 942 lidí odpovědělo, že „budou asi tak trochu ujetý, když to dělají zadarmo.“

To jsou již velmi pěkná čísla, před deseti lety by to dopadlo podstatně hůře. Již se pomalu blížíme na úroveň zapojení dobrovolníků v západní Evropě. Podrobnější výzkum najdete na webových stránkách www.dobrovolnik.cz.

A jaké jsou poslední trendy dobrovolnictví?

Stav dobrovolnictví je vlastně odrazem stavu společnosti. Ve vyspělých západních zemích je patrný posun hodnot od kolektivní skupinové k individuální realizaci jedince. Specifický stav ČR po „sametu“ je nejprve obnova forem sdružování občanů po roce 1989. Zároveň v posledních letech u mladé generace roste motivace k individuálnímu úspěchu a kariéře. Ale také bez ohledu na věk, zejména v menších obcích a městech, je dobrovolnictví známkou postupné obnovy důvěry v komunitě.

O tom, kdo a kde rád pomáhá, je také výstup ankety na dobrovolnik.cz z listopadu 2014:

Na otázku: „Jak organizované dobrovolnictví je vám nejbližší?“ odpovědělo 2 779 tázaných, že nejbližší je jim neorganizované dobrovolnictví formou přímé domluvy nebo sousedské výpomoci, organizovanou formu dobrovolnictví by si vybralo 2 763 dotázaných a 2 735 respondentů se zapojuje nejraději virtuálně.

Co byste vzkázal našim čtenářům?

Každého člověka potká v životě období, kdy by ho oslovilo pomáhání jiným a otevřelo mu novou životní cestu. Ale ne každý člověk si tuto chvíli uvědomí a využije … a to je role dobrovolnických center a programů.

– Kateřina Kahanová, koordinátorka organizačního rozvoje


Dobrovolnictví jako cesta ke změně

Zaujala tě myšlenka dobrovolnictví? Chceš potkávat nové lidi z všech koutů světa a přitom získávat nové zkušenosti a dovednosti, které jsou potřebné v dnešním globálním světě? Staň se součástí mezinárodní skupiny aktivních lidí, kteří pomáhají, aby se mezikulturní porozumění ve společnosti stalo realitou. Pokud se i ty chceš stát součástí AFS:

Vyplň nezávazný přihlašovací formulář

Zjisti si více informací

Share this: