Mohou zahraniční studenti v českých středních školách dostávat pololetní vysvědčení? Jak studenty hodnotit, pokud nemají dostatečný počet známek kvůli nedostatečné znalosti českého jazyka? A má pololetní vysvědčení vůbec smysl, když se studenti začátkem července opět vrátí do svých zemí?
Pokud si i vy kladete podobné otázky, vězte, že nejste jediní a že odpovědi na ně existují. Začněme ale popořadě. Vzhledem k tomu, že zahraniční student (minimálně programu AFS) není hostem, ale řádným žákem školy, měl by jako takový dostat i pololetní vysvědčení. Jiná otázka je, nakolik pro něj bude vysvědčení srozumitelné a motivační. Výraz jako „nehodnocen“ nebo „dobrý“ nemá často valnou výpovědní hodnotu pro našince, natož pak pro mladého člověka z druhého konce světa, který se ve třídě rozkoukává sotva několik měsíců. I proto doporučujeme studenty hodnotit vysvědčením, a v pololetí to platí zvlášť, pouze z těch předmětů, kde známka bude mít motivační charakter. Zpravidla tedy od „dobře“ výše. Zároveň velmi doporučujeme doplnit vysvědčení i slovním hodnocením, ideálně v anglickém jazyce, aby bylo pro studenta srozumitelnější a hlavně uchopitelnější.
Pro ilustraci uvedu lednovou výpověď pana zástupce Biskupského gymnázia Brno a mateřské školy, kam dochází student AFS programu Tontan, který na Moravu zavítal z exotického Thajska: „V příloze Vám posílám slovní hodnocení Tontana. Vzhledem k tomu, že dosáhl ve většině předmětů i na známky, dám mu i výpis z vysvědčení. Ten je jen v češtině. Na konci roku Tontan dostane slovní hodnocení, jehož součástí bude i uvedení výsledné známky. Předpokládám totiž, že bude dosahovat stále výborných výsledků a byla by škoda mu tam ty jedničky a občas dvojky nenapsat. Dostane na památku i normální vysvědčení v češtině (tam se budou známky shodovat se známkami uvedenými na slovním hodnocení).“
A ještě z úryvků zmiňovaného slovního hodnocení, konkrétně z biologie: „Tontan took part in almost all the biology lessons. We started with Mammals and Tontan prepared a short presentation about their important Thai animal – the bull – in English and presented it to the class. Later we continued with anthropology and anatomy. As the language barrier was quite big from the beginning, Tontan was mostly working with his Czech workbook on topics related to the human body, health and lifestyle to broaden his Czech vocabulary. I checked Tontan’s progress in a dialogue during short periods when the other students were writing their tests. He took part in two excursions we made this term (…). He reflected these excursions in group discussions with his classmates and with me. He was able to follow short presentations in Czech where pictures were included, we also used animations and videos in English to make some topics easier to understand. Tontan was able to ask questions to his classmates and they translated for him the information he needed. He tried to take part in group work. He wrote a test on the human skeleton and bones on his own, but the results were poor because of the language barrier. In cooperation with his neighbour the results in the test on the circulatory system were much better.“
Podstatou pololetního vysvědčení a hodnocení je především zpětná vazba na dosavadní působení studentů ve škole. A to v takové podobě, aby ve druhém pololetí měli chuť rozvíjet dál to, na čem začali pracovat. Každý v rámci svých možností, tempa i podnětů konkrétního prostředí školy. A věřte, jde to, i s Thajci.
Kristýna Polášková, koordinátorka spolupráce se školami