O čem je pro nás hoštění














Hoštění je pro nás především o setkávání lidí, do kterého jdou všichni s určitými představami, které se mohou a nemusí naplnit. Motivy, které vedou k tomu, že se student rozhodne strávit část života v jiné zemi (a pro studenta, kterému je 16 je 10 měsíců opravdu podstatná část života) a k tomu, že rodina vezme pod svou střechu neznámého člověka, jsou velmi rozdílné.

Často se stává, že tyto dva motivy ač podobné nejsou zcela shodné. Pokud rodina hostí s cílem ukázat studentovi Českou republiku a student přijede s cílem poznat Českou republiku, tak to mohou být dvě úplně jiné představy. Rodina si například může myslet, že student nejvíc ocení, když ho bude vozit na výlety autem a student si bude myslet, že nejlepší by bylo jet někam s kamarády vlakem. Pokud spolu takto vzniklé pocity včas nekomunikují, tak se zrodí problém.

Ještě zajímavější situace nastane, pokud si motivy nejsou ani takto podobné. Například, když rodina přijímá studenta s cílem, aby si mohla procvičovat angličtinu, a při prvním setkání zjistí, že student angličtinu láme ještě víc, než oni sami. Student se zatím možná těšil na to, jak se bude především bavit a zatím se doma musí trápit s angličtinou. Pak nezbývá, než hledat jiné společné body, které nejsou tak zjevné, ale najít se většinou dají.

V souvislosti s hoštěním se hovoří především o kulturních rozdílech. Když jsem přemýšlela o tom, proč jsme si s některým studentem rozuměli a s jiným méně, tak jsem si uvědomila, že to, že přišel z jiné části světa, hraje roli jen částečně. Nezanedbatelnou část tvoří i povahové vlastnosti a to je věc, kterou lze z životopisu opravdu těžko vyčíst. Možná, kdybychom si vzali domů českého studenta z druhé strany republiky, tak bychom řešili totéž. A tak je každé hoštění na začátku velkou neznámou.

Rozhodně hoštění není o tom, že by mohla rodina studenta „převychovat“ k obrazu svému nebo naopak, že by se rodina na rok zcela změnila, tak aby se student cítil jako ve své naturální rodině. To by možná mohlo fungovat pár týdnů, ale ne několik měsíců.

Neumím si představit, že by si rodina se studentem první den padla do náručí a tak bezproblémově propluli celým rokem. I se studenty, se kterými jsme si rozuměli, jsme prožili náročnější chvíle. Někdy jsme z toho byli všichni strašně unavení a možná bychom to i chtěli vzdát. V takové chvíli je nejlepší terapií setkání s jinou hostitelskou rodinou. Když začnete mluvit o tom, co prožíváte s někým, kdo je nebo byl v podobné situaci, tak můžete snadno zjistit, že to vlastně není tak zlé. Že jinde řeší problémy buď podobné anebo docela jiné, ale všichni prochází fází sžívání, prožívání a loučení. A někdy to je opravdu náročné.

Jistá věc, která nás s každým hoštěným studentem potkala, byla ztráta soukromí. Bez ohledu na to, jak hoštění probíhalo, jsme měli v domě dalšího člověka a některé naše zvyky tím prostě byly narušeny. Je samozřejmě otázkou tolerance, co jsou obě strany ochotné pro úspěch hoštění obětovat a nám toto dočasné omezení až tak nevadí.

Ač to teď vypadá, že je hoštění vlastně hodně komplikovaná a náročná záležitost, tak ho všem doporučuji. Kromě toho, že jsme získali přátele v různých částech světa (nemyslím tím jen studenty, ale i jejich rodiny), tak jsme prožili spoustu věcí, které by nás jinak minuly. V průběhu hoštění se nám například mockrát stalo, že se student zeptal na věc, která se až do té chvíle zdála jasná a pochopitelná. A najednou jsme zjistili, že nevíme, proč něco děláme nebo říkáme. A tak jsme se na staré věci začali znovu dívat novým pohledem. Kdyby to bylo jen toto, co jsme hoštěním získali, tak to stálo za to.

Začala jsem setkáváním a také jím skončím, protože nesmím zapomenout na rodiny tady doma, které jsme díky hoštění poznali a které nyní rádi počítáme mezi své přátele. A o tom všem a mnoha dalších věcech, které se mi sem nevešly, je pro nás hoštění zahraničního studenta.

Rodina Černých, Štáhlavy, hostitelská rodina studentů z Ruska, Itálie a Brazílie.



Rodinu Černých přijel na podzim 2016 navštívit jejich student z Itálie s celou jeho rodinou. Na fotce je i současný hoštěný student z Brazílie.