Mít tak roční dovolenou nebo prázdniny a odjet poznávat cizí země. Sedmnáctiletá Aum z Thajska tuto možnost má. Jejím snem bylo poznat více Českou republiku a to se jí daří i díky Julii a Petrovi Havlíčkovým ze Sokolova, kteří už třetím rokem fungují jako hostitelská rodina.

„Hledala jsem na internetu nějaké brigády a našla inzerát AFS. Ti shání hostitelské rodiny pro zahraniční studenty,“ vysvětlila Julie Havlíčková. „Manžel se toho okamžitě chytil, napsal do agentury a pak už to šlo docela rychle.“

Mezinárodní dobrovolnická organizace AFS Mezikulturní programy se zabývá nejen zasíláním středoškoláků za studiem do zahraničí, ale i jejich hoštěním zde v České republice. „Účelem našeho programu je integrace zahraničních studentů do české společnosti a kultury. Mladí lidé z různých částí světa se stávají novým členem své české hostitelské rodiny, učí se češtinu, získávají nové poznatky a přátele. Hostitelská rodina naopak hoštěním, které dělá zdarma – jen pro dobrý pocit, získává nového syna nebo dceru a spoustu zajímavých mezikulturních zážitků,“ přiblížila za organizaci Zuzana Konečná. Studenti pochází z přibližně 27 zemí světa – z Evropy, Jižní a Střední Ameriky, Asie i Afriky.

Aum přišla k Havlíčkovým až v prosinci z Říčan a bude členem jejich rodiny až do června. A to plnohodnotným členem k jejich dvěma synům Viktorovi a Albertovi. „Je to na rok naše další dítě a zapojujeme ji i do běhu domácnosti. Povinnosti, které měly naše dvě děti, jsme rozdělili mezi tři,“ popsala Julie Havlíčková. „Ale poslouchá víc než naši,“ dodává se smíchem.

Ani studijně Aum nezahálí. Navštěvuje sokolovské gymnázium, kde si našla hodně kamarádek, které pro ni nejen překládají do angličtiny, ale berou ji i na různé výlety. A ty dělají samozřejmě i Havlíčkovi. „V Thajsku pořád běží reklama na Prahu a Český Krumlov. Všichni ti Thajci jsou do toho úplně pobláznění,“ líčí dál se smíchem. Kromě těchto míst pozná Aum i další v naší republice. Havlíčkovi jsou nadšení turisté, takže s nimi prochodí boty i v Karlovarském kraji. Ze všech výletů si vede poctivě turistický deníček, s fotografiemi a poznámkami.

Malý problém je možná v komunikaci. Není podmínkou ovládat cizí jazyk, takže dorozumívání občas probíhá stylem rukama nohama. Petr Havlíček ovládá částečně angličtinu. Někdy pomůže překladač, díky němuž se rodina učí trochu i thajsky. „Když Aum napíše do dopisu 555, je to jako naše hahaha, tedy smích,“ vysvětlil s úsměvem Petr Havlíček. Aum se snaží ale učit i česky. A když na ni mluvíte pomalu, trochu rozumí. Zeptala jsem se, co jí u nás nejvíc chutná. „Řízek,“ byla jednoznačná odpověď.

Mladé studentce se v Čechách moc líbí. Trošku ji zaskočila letošní sněhová nadílka. Podle Aum ale prý „dobrý.“ „Chodila hodně pomalu a opatrně, bála se, že uklouzne,“ poznamenali Havlíčkovi.

Pro rodinu je to již třetí studentka, o kterou se starají. „Je to určitě zkušenost. Uvažovali jsme o adopci dalšího dítěte a tohle je taková adopce na zkoušku,“ zhodnotila Julie Havlíčková. Loučení se studentem ale nebývají jednoduchá, zvyknou si, a přátelství tak často po mailu nebo na sociálních sítích trvají dál.

Rozhovor pro deník.cz, autorka Lucie Žippaiová.
http://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/thajska-studentka-rok-poznava-ceskou-republiku-20170329.html